Příspěvek do diskuze

Tvorba Salto nel Vuoto

Autor: Paco Dècina
Datum: léto 2005
Víc o: Paco Dècina
Víc o: Salto nel Vuoto

Moci vybrat si tanečníky, kteří poté pracují na novém představení, je velmi příjemné. Jsou to tanečníci „na volné noze“, tedy ti, kteří nepracují pro žádný daný soubor. Něco jiného je pracovat s nějakou strukturou, která si nové dílo „objednává pro své tanečníky.
Mohl jsem se s nimi nejprve setkat, poslouchat je a mluvit s nimi. Vybral jsem tanečníky, které jsem neznal a kteří neznali ani můj způsob přístupu k práci, ani představení na mém repertoáru.To byla moje výchozí situace a podmínka, která pak ovlivnila celou práci. Tuto myšlenku připomíná i název : Salto nel Vuoto (v češtině „Skok do neznáma).
Pracoval jsem ve zcela svobodném prostoru, stejně tak jako s tanečníky mého vlastního souboru. Také jsem cítil velkou volnost co se týče mého uměleckého výběru..
Ekonomické překážky byly stejné, jakým čelí každý choreograf s jakoukoliv strukturou. Je pravda, že již několik let pracuji záměrně bez rekvizit. Ekonomická situace byla taková, že jsem se ani nemusel rozhodovat, zda rekvizity ano či ne.
Ať jsou již překážky jakékoliv, vždy se podílejí na formování díla, vymezují tvorbu.
S odstupem času si uvědomuji, že přestože vycházíme každý z jiného prostředí, v naší společné práci je obrovská síla a jedinečná kvalita, která existuje bez mého či jejich přičinění, vyvěrá pouze ze samotné práce.
Jako bych se já sám dával do služeb své vlastní tvorby. Sloužit tomu, co uznávám, ale v cizím prostředí, v jiném světě, s jinými lidmi, skrze odlišnou cestu poznání. Uvědomil jsem si, že veškerá očekávání, která si člověk vytváří před začátkem práce a veškeré obtíže, které si lze představit, pak neexistují ani ve vztahu k druhému ani v daném okamžiku.
Fascinující bylo také pracovat s českým skladatelem. Hudba je pro mě prostor, ve kterém se pak pohybují tanečníci i já sám. Je to půda, na které dílo roste.
Byl jsem nakonec neskutečně překvapen přeměnou tanečníků během dvou a půl měsíce tvorby. Doufám, že tato práce je při jejich dalších tanečních zkušenostech hluboce změní.
Velmi rád jsem se s celým souborem setkal u příležitosti repríz v Bratislavě i Praze. Jsem zvědavý, zda si tanec v nadcházejících zkouškách najde svou vlastní cestu. A pevně v to věřím!
Tento několika měsíční pobyt v Praze mi zároveň umožnil lépe se seznámit s tancem v České republice. Mohl jsem objevit představení a seznámit se s prostředím, diskutovat s umělci, tanečníky a dalšími skupinami.
Jednou ze zajímavých stránek projektu, byla ona česko-slovensko-francouzská směsice. Zažil jsem několik večerů vášnivých debat o vzájemné odlišnosti. Celkem vzato se jedná o nenápadné lidi, kterým nejde o to kritizovat ostatní. Samozřejmě mezi nimi existují rozdíly, hlavně v jejich postavě. Jsou to dva zcela odlišné národy, jeden odměřený, druhý srdečný. Tato práce také umožnila rozehrát odlišnosti nenápadného, avšak existujícího zlomu mezi Čechy a Slováky a rozdmýchat ve skupině opravdovou dynamičnost.